Druhým důvodem, který je pro mě v pomyslném žebříčku důležitosti ještě výše, je vystoupení z komfortní zóny. Jedině tak se totiž člověk může naučit novým věcem, nabere nové zkušenosti a zjistí, jak se dokáže vypořádat s novými situacemi.

Zvláště v prvních dnech pobytu v zahraničí člověku dojde, že ztratil většinu jistot, které zná z domova a které bere automaticky. Najednou se ocitnete v cizím městě, s pracovním umístěním v cizí firmě, ubytováni u cizí rodiny s dalšími cizími lidmi. Právě na těch však záleží nejvíce.

Bydlím u jednoho mladého manželského páru – muž pracuje jako chiropraktik, žena jako manažerka jeho lékařské praxe. Pokoj sdílím s francouzsky mluvícím studentem z ostrova Réunion, který se nachází pod Madagaskarem. Hned vedle nás má svůj pokoj německá studentka pocházející z malého města poblíž Stuttgartu. Nebýt právě těchto dvou lidí, asi bych se vypořádával s místními podmínkami o něco hůře. Všichni jsme se od prvního dne stali přáteli nehledě na původ nebo mateřský jazyk.

Pracuji v jedné z největších charitativních organizací ve Spojeném království. Pobočky této charity však fungují i mimo britské ostrovy, dokonce ve více než 90 zemích světa. Mojí pracovní náplní doposud byla starost o internetový obchod, dále balení a odesílání zásilek a také třídění knih, kterých dárci každý den do obchodu přinesou desítky. Jsem rád, že můžu být součástí týmu s lidmi, kteří mě mezi sebe velmi přátelsky přijali. Dosud jsem se stihl seznámit se zaměstnanci pocházejícími z Anglie, Chorvatska a Hongkongu.

Naší motivací ke studiu angličtiny by měl být fakt, že tento jazyk má moc spojit lidi z různých koutů světa, nejde vždy jen o dobrý prospěch.