Na otázky odpovídaly: Hana Mašláňová, Veronika Nedomová, Tereza Bláhová, Alice Heinzová, Karolína Maličká a Kristýna Stuchlíková.

Tak co první dojmy?

HM: Byly nádherné. Všude byli velmi příjemní lidé a přátelská atmosféra. Hned jsem si to tu zamilovala. Palmy a mé oblíbené fialové stromy mě přesvědčily, že na konci stáže budu odlétat se slzami v očích.

TB: Mám radost z autobusů. Jezdí tu snad každých 10 minut, takže jakmile jeden nepřijede, odjede o 4 minuty dřív anebo ho prostě nestihnu, nemusím si lámat hlavu.

KS: Pro mě je toto nové místo skvělá zkušenost, hlavně díky jiné kultuře a životnímu stylu, na který v České republice nejsem zase až tak zvyklá a mohu se tím více naučit a zvycích a lidech.

AH: Málaga je překrásná, i když jsme přijeli do deštivého počasí.  Je tady skvělá atmosféra a o jídle nemůžu říct nic jiného než samou chválu. Autobusy někdy jedou o pár minut dřív, nebo později, ale dostanu se tam, kam potřebuji, a to je to hlavní. 

VN: Lidé jsou tu neskutečně milí, prakticky všude se dá dojít pěšky anebo se tam můžete za pár minut dostat autobusem nebo metrem.

Co říkáte na jídlo?

AH: Ze začátku jsem si musela zvyknout, že jedí v odlišnou dobu než my, ale už jsem se přizpůsobila. 

TB: Bála jsem se, že tu budu mít problém jakožto vegetarián, ale není tomu tak. V každé restauraci zatím měli veggie jídlo a i rodina, ve které jsem, s tím nemá žádný problém.

HM: Nejdřív jsem se bála, jak mi zde bude chutnat, ale španělské jídlo mě přesvědčilo o tom, že hlad tady určitě nikdy nepocítím. Paella nebo třeba gazpacho jistě uchvátí i vybíravé jedince.

Co děláte v práci?

VN: Vytvářím tabulky v Excelu. Pomocí webových stránek firem do nich doplňuji telefonní čísla a e-mailové adresy.

KS: Mojí hlavní prací je vypomáhání na recepci v ubytovně pro studenty. Učím se zde pracovat s databází studentů, píšu e-maily, učím se pracovat s penězi – konkrétně dělám hlavně kontrolu přijatých peněz. Dále pomáhám přebírat zaznamenávat balíčky a dopisy, které přijdou, a později je též vydávat studentům. Moje práce se mi velice líbí, jelikož se v ní učím nové věci a mohu komunikovat s lidmi a tím si zlepšovat své jazykové znalosti.

AH: První den v práci jsem strávila v prodejně firmy, kde jsem měla přiřazovat ceny na zboží (hračky) z databáze počítače. Potom zboží přenést na svoje místo. Během této činnosti mě zastavovali zákazníci, a když jsem věděla, tak jsem se jim snažila pomoct najít to, co hledali. Zbytek týdne jsem strávila v kanceláři, kde jsem pracovala s photoshopem na banneru pro stránky jejich obchodu. A přiřazovala jsem hračky do kategorií na jejich e-shopu, aby byly ve správných kolonkách a šly snadněji vyhledat.

KM: Tento týden jsem v práci dělala pozvánky na budoucí večírek jedné firmy. Pracovala jsem s aplikací Canva a Bitly, potom jsem pozvánky s navrženým designem a dotazníkem odeslala dané firmě.

HM: Pracuji v Prima Rent a Car (& Bike). Každý pracovník zde ve firmě ví, že zde všichni dělají všechno, a to znamená, že mimo administrativu dělám i spoustu jiných věcí. Například když je málo zákazníků, pro které bych mohla vytvořit smlouvu o zapůjčení kola nebo dokument k odložení zavazadel u nás na prodejně, umývám špinavá kola nebo zametám. Často si mě volají i do druhé kanceláře, která se nachází cca 7 minut pěšky od první kanceláře. Tam vždycky skenuju či kopíruju uzavřené smlouvy o půjčení auta nebo kola a poté je zakládám do archivu. I když se práce v administrativě někomu může zdát nudná, nemusí tomu tak vždycky být. Když máte okolo sebe temperamentní Španěly nebo třeba mladé stážistky z Francie, nudit se je nemožné.

Jak na vás působí lidé?

AH: Ve Španělsku se mi lidé zdají milí, nikam nespěchají a jsou velmi přátelští. Málo z nich umí mluvit anglicky, ale to nahrazuje jejich ochota vám pomoct, když nevíte něco ve španělštině.

KS: Lidé tady mi přijdou velice otevření. (Například rodina, u které bydlím, se mě snaží co nejlépe poznat, často spolu komunikujeme a jsou ke mně velice milí).

TB: Lidé ve Španělsku na mě zatím působí mile, nápomocně a možná trochu hlučně. Kvůli jejich pohodovému režimu je normální, že si někdo začne věšet prádlo třeba v jednu ráno (vlastní zkušenost) anebo procvičovat hraní na klavír v deset ráno (také z vlastní zkušenosti). Zatím na mě nikdo nebyl zlý ani nepříjemný. Rodina, ve které jsem, neumí moc anglicky, ale není tak těžké se s nimi dorozumět španělsky, když mluví pomalu. 

Překvapilo vás něco?

KM: Jediný šok bylo odvážné přecházení místních na přechodě.

KM: Lidé ve Španělsku mají od nás velice odlišný styl života. Kromě ohřívání čaje v mikrovlnce určitě postoj k ostatním lidem. Mají respekt ke starším lidem, což se v České republice vůbec nestává.

TB: Největší radost mi dělá španělský režim. Vstávám až v 9:00 ráno a spát můžu jít proto až o půlnoci. 

HM: Španělé mají ohromné množství energie, kterou dle mého názoru vkládají hlavně do mluvení, jelikož mluví kolikrát tak rychle, že se jich musím ptát třikrát po sobě, co vlastně říkali. Nesetkala jsem se zde s žádným člověkem, který by neopětoval úsměv, který mu věnujete. Všichni jsou tady moc milí, vstřícní a otevření jakékoli konverzaci.