Naše dvoudenní cesta začala v Bystřici pod Hostýnem, odkud jsme šli na horu Svatý Hostýn. Hned na začátku jsme si dali dost do těla, ale úspěšně jsme to zvládli. Šli jsme se podívat do baziliky Nanebevzetí Panny Marie, kde zrovna probíhala mše. Potom jsme prošli křížovou cestu k rozhledně, kde je také umístěna obrovská vrtule, která slouží jako větrná elektrárna. 

Naše putování pokračovalo směrem na Rusavu, kam jsme došli místo o půl čtvrté, jak bylo původně plánováno, až v sedm hodin večer! Na rozcestí jsme se totiž špatně podívali na mapu a zvolili jsme jinou modrou turistickou značku, než jsme potřebovali. Říkali jsme si, jak je to super, cesta z kopečka nám ubíhala, ale to jsme ještě netušili, že to budeme pěkně šlapat zpátky. Zjistili jsme to asi až po hodině, tj. asi po 6 kilometrech… Ale co se dalo dělat. Vrátili jsme se zpátky na místo, kde jsme zabočili špatně, a pokračovali po cestě, po které jsme potřebovali. Radostně jsme se dostavili do cíle, kde na nás čekal pan učitel s paní učitelkou – hodnotitelé naší expedice. Ubytovali jsme se v Rekreačním středisku Nad přehradou. Uvařili jsme si večeři, což byly špagety s kečupem.  Byli jsme hrozně unavení, takže jsme brzo šupli do postele a usnuli spravedlivým spánkem. Bolelo nás všechno.

Druhý den jsme vzorně vstali v sedm hodin, udělali si čokoládovou ovesnou kaši a připravili se na druhou část naší expedice. Druhý den byl poněkud méně náročný, ale únava a bolest svalů nám to vše ztěžovala. Šli jsme z Rusavy na zříceninu hradu Lukov a expedici jsme ukončili u Zoo Lešná.

Během cesty jsme měli za úkol postavit stan, což jsme úspěšně zvládli. Místo jsme hledali dlouho, ale našli jsme. Na trase se stala menší nehoda. Barča si nalomila kůstku na noze, ale zvládla dojít celou cestu. Během ní jsme se byli podívat na hrad Lukov, kde jsme strávili krásnou chvilku. Moc se nám původně nechtělo, protože nás bolely nohy tak, že si to ani nedovedete představit, ale stálo to za to. Pak nás čekala závěrečná cesta na Lešnou. Sílu jsme brali z posledních zásob, ale úspěšně jsme došli k cíli. Jak jsme uviděli zoo, chytli jsme druhý dech, přidali do kroku a těšili jsme se, jak si sedneme s čistou hlavou, že jsme to zvládli.

Oba dva dny nám krásně svítilo sluníčko, takže počasí vyšlo na jedničku. První den jsme nachodili 29,5 km a 40 tisíc kroků. Druhý den jsme měli v nohách 17,94 km a 25 tisíc kroků.

Myslím, že nebudu lhát, když řeknu, že jsme si to všichni užili. Bylo to sice náročné, ale je to zážitek na celý život, na který nikdy nezapomeneme.

S pozdravem bronzový tým DofE 2021