Jenže je tu faktor počasí. Angličané se sice v podstatě žádným extrémem nenechají zlomit, i v prudkém větru se po ulicích procházejí v tričku a kraťasech a při dešti maximálně nasadí kapuci, my ale nejsme (zatím) jako oni. Takže na sobotu, kdy hlásí příšerné počasí, se neodvážím vzít studenty na celodenní výšlap po pobřežní stezce. Volím osvědčenou variantu výpravy na zámeček Saltram House a všem zdůrazňuji deštníky, bundy, co odolají větru apod.

Fialová a fialová

Sobotní výlet je nepovinný. Přesto se nás na zastávce v centru schází celkem deset. Drobně prší. Podle předpovědi se má ještě silně rozpršet a můj katastrofický scénář ukazuje zmoklé, zmrzlé studenty, jak klepou při návštěvě zámku zuby a pak večer uléhají se silným nachlazením…  Při výstupu z autobusu však jen mírně mrholí. Cesta k Saltramu rychle ubíhá a my už jsme v parku. Vloni jsme tu obdivovali bílé a červené kamélie, letos nám park ukazuje své další odstíny. Kromě obdivuhodných, téměř černých, tulipánů a sytě oranžové azalky je tu nejčastější barvou fialová. Kvetou totiž starobylé rododendrony. Část studentek svým oblečením krásně ladí s barvou květů, takže vznikají amatérské fotografické snímky fialová+fialová. A úplně přestalo pršet!

Nový dress code

Na zámku se nám zdá krásně teplo. Je to určitě i milým chováním ochotných průvodců. Trpělivě nám ukazují příběh čaje, který je vypodobněn v jedné z ložnic na originálních, tři sta let starých hedvábných tapetách. My už ale netrpělivě nakukujeme do další místnosti, kde jsou na věšácích zámecké šaty. A ano! Můžeme zkoušet! Ze studentek v teniskách a džínách se stávají (přinejmenším) vévodkyně. Největší proměnu ale absolvuje Filip. Jakmile mu průvodkyně pečlivě nasadí a zaváže vestičku i vázací kravatu a navlékne historický kabátek, paní vydechne: „Mr. Darcy!“ A je to výstižné. Máme před sebou elegantního a důstojného mladého gentlemana. Říkáme si s dívkami, že takto by mohl v naší škole vypadat dress code…

Poslední nádhernou místností je knihovna, kde by člověk musel strávit asi hodně času, než by se probral všemi svazky knih v kožené vazbě. Některé knihy mají rozměr A3 nebo snad i větší a my řešíme otázku, jak se takové svazky vůbec otvíraly, natož pak četly. Ve vitríně v knihovně je nově a náhodně objevený skvost. Bible z 16. století s nádherným, ručně stříbrem a zlatem vyšívaným obalem ze stejné doby. Až donedávna prý ležel na zámku zapomenutý vzadu ve skříni.

Anglický park po dešti

Po prohlídce zámečku je čas nahlédnout do další části parku. Ten je v květnu asi nejkrásnější.  Opět rododendrony, romantické jezírko a staleté stromy. Po dešti už ani stopy. Pak věřte předpovědi počasí!  Letos je už otevřena i oranžerie se vzrostlými citrusy. Většina studentů ještě prochází s mapkou rozlehlé okolí a hledá typické náležitosti anglických zámeckých parků: Jupiterův chrám a pak altán v odlehlejší části. Zbytek výpravy si užívá šálku čaje. Jsme přece v Anglii.