Vstávání v osm hodin z teploučké postele a oblékání se do smart office oblečení, takhle vypadá moje obvyklá ranní příprava. Poté jdu po schodech dolů, pozdravím Chanine (host mum) a dávám si svou oblíbenou snídani v podobě křupavého toastu s peanut butter jelly, samozřejmě tam nechybí ani černý čaj s mlékem. Hned si ve spěchu vezmu do tašky oběd a vyrážím s dobrou náladou do práce. Pěšky do práce vždy přes krásný park, odkud je výhled na moře, to mi ještě víc zvedá náladu. 

Dojdu přesně o půl deváté a už mě s úsměvem vítají mé krásné kolegyně. Hned jak jsem si obula podpatky, ptaly se mě: „Would like something to drink, my lovely?“ a já jsem samozřejmě vždy řekla: „Tea, please. Thank you.“ Po klidném vypití dobrého šálku čaje jsem se dala do práce. Vzala jsem si platební terminál a jedno po druhém začala ťukat čísla účtu, částku a další potřebné údaje jako je den vypršení karty, kód atd. Takhle jsem denně přijímala nájemné od studentů. Přijaté platby jsem archivovala podle data do složek a nepřijaté si vzala lovely Emma. Poté jsem třídila nájemní smlouvy podle abecedy a čísla do hromádky.

Kolem jedenácté, až jsem měla hlad, šla jsem si sednout k Drake Circus Reservoir (vodní nádrž v pěkně udržovaném parku), kde jsem si dala svůj typický oběd v podobě šunkového toastu, k tomu malé brambůrky a nakonec něco sladkého na zub. Měla jsem hodinu na oběd, takže jsem někdy šla do Drake Circus (velký obchoďák, kam všichni rádi chodí) dívat se na obchody nebo někdy jen na WiFi (známe, že) :D.

Přijdu zpátky a znova mě vítají s úsměvem a zeptají se: „You alright, my darling?“ (tohle je nejpoužívanější zdejší fráze). Po dalším šálku černého čaje s mlékem jsem se pustila znovu do práce. Zadávání názvu, adresy a ceny práce našich spolupracujících firem (odborně řečeno náklady :-). Když mám všechny práce hotovy, posílají mě do další kanceláře přes silnici na prohlídku bytů.

Otevřu dveře a všichni na mě: „Hello, my darling, you alright?“ a já s úsměvem odpovím: „Hi, guys, yes, thank you.“ Pak jdu se Sophií vzít si klíče od několika bytů a vyrážíme v Dacii Duster na prohlídku studentských bytů. Cestou si povídáme o zajímavých věcech ohledně Česka, Mongolska nebo Plymouthu. Přijedeme na místo a začíná prohlídka. Byty v různém stavu, několikapatrové budovy s různými pokoji, čistými i neskutečně špinavými, s mezinárodními studenty. Po smíšených dojmech z prohlídky jsme jely zpátky do kanceláře, kde jsem si vyzvedla věci, rozloučila se s kolegy a šla v pět hodin domů.

Takhle vypadal můj obvyklý pracovní den. Samozřejmě v kanceláři byla vždycky sranda, povídali jsme si o různých věcech, smáli se a velmi jsem si to tam užívala. Příjemné prostředí, milí lidé a snad nejlepší práce!

Jedna zajímavost

Nedávno jsme otevřeli novou kancelář a naše firma pozvala majitele všech bytů. Já s ostatními kolegy jsme stáli venku ve firemní mikině a měli za úkol doprovodit majitele, kteří přicházeli do naší nové kanceláře. Asi po hodině k nám mířil černý Mercedes s vlajkou na autě. Z auta vystoupil noblesní pán v obleku, tak jsem ho uvítala a řekla, že jsem stážistka. Hned jsme si začali bavit o tom, co se mi tu líbí a jak je to v ČR. Pak jsem ho doprovodila do kanceláře a mohlo začít slavnostní otevření. Přišla jsem za kolegyní a zeptala se, kdo je ten milý pán. Ona odpověděla, že je to starosta města. A tehdy jsem tam stála s otevřenou pusou a pak si řekla, že mám opravdu štěstí. Tahle událost vůbec není tak obvyklá, potkat se a povykládat si se starostou velkého města. Byla to pro mě zatím největší čest.